Španělsko patří k nejoblíbenějším evropským destinacím. Slunce, moře, dobré jídlo i temperamentní kultura lákají každoročně miliony turistů. Za pohlednicovým obrazem se však skrývá země plná zvláštních zvyků. Zajímá vás, proč se tu lidé dobrovolně polévají rajčaty nebo proč do betlému přidávají figurku, kterou by jinde církev neschválila?
Obsah článku
Španělsko: Zajímavosti, které vás překvapí
Od severu po jih, od Baskicka po Andalusii, má každá část Španělska své zvláštnosti. Někde převažují hluboce duchovní poutě, jinde hlučné fiesty a kuriózní soutěže. Společně tvoří pestrý obraz země, kde tradice zůstávají živou součástí každodenního života.
Caganer: Katalánský symbol lidskosti a štěstí
V katalánských betlémech se mezi pastýři, anděly a králi krčí malý mužík v červené čepici, který tiše koná potřebu. Říkají mu caganer a pro místní je stejně samozřejmý jako Ježíšek. Nejde o vtip, ale o tradici starou několik staletí. Postavička se umisťuje stranou od svaté rodiny a její hledání patří k oblíbeným vánočním kratochvílím.
Caganer představuje symbol štěstí a úrody, připomínku koloběhu přírody i lidské prostoty. Na vánočních trzích dnes běžně narazíte na celou armádu těchto figurek v podobě významných sportovců, politiků nebo filmových postav. Všichni dřepí se stejným výrazem a sdělují jednoduchou pravdu: i mocní jsou jen lidé.

Peregrinos: Poutníci na cestě za sebepoznáním
Tisíce lidí z celého světa vyrážejí každý rok na Camino de Santiago, starobylou poutní trasu končící u hrobu svatého Jakuba v Santiagu de Compostela. Říká se jim peregrinos a poznáte je podle mušle svatého Jakuba, kterou nosí na batohu. Na cestě tráví týdny a urazí stovky kilometrů napříč Španělskem. Pro některé poutníky je to duchovní zážitek, pro jiné osobní výzva nebo únik od každodenního shonu.

La Tomatina: Když rajčata létají vzduchem
Každý rok v srpnu se jindy poklidné město Buñol zahalí do červené. Festival La Tomatina promění jeho ulice v moře rajčatové dužiny, do kterého se s chutí vrhají tisíce lidí z celého světa. Během jediné hodiny se po ulicích rozletí tuny přezrálých rajčat a město se promění v chaotickou, ale radostnou oslavu života.
Festival údajně vznikl po druhé světové válce, když se skupina mladíků poprala během průvodu a začala po sobě házet zeleninu z místního trhu. Rajčaty to však nekončí. Při La Merengadě v Katalánsku létá vzduchem šlehačka, během Wine Battle ve městě Haro se lidé zase polévají vínem.

Encierro: Španělská lekce odvahy
Španělsko má dlouhou tradici býčích zápasů, ale během slavností San Fermín v Pamploně si roli toreadora může vyzkoušet kdokoliv. Devítidenní festival každé ráno začíná během zvaným Encierro, při němž účastníci prchají před šesti býky ženoucími se úzkými uličkami města. Trasa měří necelý kilometr a běh trvá jen pár minut, přesto každoročně přiláká tisíce účastníků i diváků z celého světa.

El Colacho: Očistný skok přes děti
Každý rok se ve vesnici Castrillo de Murcia během svátku Božího těla koná tradice zvaná El Colacho. Muži převlečení za ďábla při ní přeskakují kojence ležící na matracích, aby je symbolicky očistili od prvotního hříchu a ochránili před zlými silami.
Rituál sahá až do 17. století, a přestože může působit bizarně, místní ho berou s hlubokou vážností. V této neobvyklé podívané se totiž prolíná víra, lidová tradice i odvěká snaha chránit to nejcennější.

Castells: Tradice, která stojí na důvěře
V Katalánsku má lidská soudržnost doslova hmatatelnou podobu. Tradice zvaná castells spočívá ve stavbě několikapatrových lidských věží, které vznikají díky síle, rovnováze a naprosté důvěře mezi členy týmu. Tento symbol katalánské identity a spolupráce byl v roce 2010 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Myšlenka soudržnosti vrcholí při soutěži Concurs de Castells, která se každé dva roky koná v Tarragoně. Jednotlivé týmy se v ní snaží postavit co nejvyšší a nejstabilnější věž. Celé úsilí vrcholí okamžikem, kdy na vrchol vyšplhá dítě zvané enxaneta a zdviženou rukou stvrdí úspěch týmu.

Dvě tváře španělské duše
Španělsko je země protikladů, které se navzájem doplňují. Na jedné straně hluboká víra poutníků, na druhé veselý výsměch caganera. Vedle ticha siesty zní rytmus festivalů, a zatímco někdo hledá duchovní klid, jiný utíká před býky. Všechny tyto tradice spojuje radost ze života a schopnost dělat věci naplno. I proto Španělsko dodnes nepřestává překvapovat.
Zdroje: BBC.co.uk, Cestolino.cz, Idealista.com, Livingtours.com

Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.




