Kraj plný lesů a srnčí zvěře

Obec Srní vznikla jako dřevorubecká osada v roce 1726. Protože srnčí zvěře tady tehdy bylo opravdu hodně, dostala název Srní. Leží pod vrchem Spálený, nad údolím řeky Vydry. Administrativně patří do okresu Klatovy Plzeňského kraje. Kdo by chtěl vědět, jak se tady lidem žilo, měl by si přečíst romány spisovatele Karla Klostermanna, který tento kraj miloval.

Srní si zachovalo svůj horský ráz dodnes, typickou šumavskou architekturu tady představují dochované horské roubené chalupy, postavené na kamenné podezdívce se stěnami, chráněnými šindelem. Ve středu obce stojí kostel, postavený v roce 1805, zasvěcený Nejsvětější trojici. Okolí Srní je vyhledávané turisty, dají se tady podnikat dlouhé i kratší pěší túry, krajina je také příznivá pro cykloturistiku. V zimě sem jezdí lidé rádi na běžky, protože v okolí je hustá síť upravovaných lyžařských stop.

Srní zaujalo také filmaře, byla tady natočena trilogie Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem.

Kdo přijede do Srní, neměl by si nechat ujít výlet na Vchynicko-Tetovský plavební kanál, královácký dvorec Antýgl, Hauswaldskou kapli a Klostermannovu vyhlídku na řeku Otavu.  Skvělým cílem je také naučná stezka Povydří, vedoucí kaňonem řeky Vydry.

Vchynicko-tetovský kanál je dlouhý přes 14 kilometrů, jeho koryto je až 5 metrů široké, částečně vyzděné. Byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera a splavovalo se po něm dřevo z místních rozsáhlých lesů. Kanál začíná dva kilometry od Modravy, řeka Vydra tady byla přehrazena hradlovým mostem. Ten sloužil jako hráz a zabraňoval pronikání plaveného dřeva do balvanitého koryta Vydry. Po mnoha letech byl most opraven a slouží turistům. Hauswaldská kaple je opředena tajemstvím, chodili sem poutníci z daleka, věřili, že jim bohoslužba zde vykonaná přinese uzdravení.