Feminismus. Slovo, které vyvolává emoce, nekonečné debaty a často i nepochopení. Pro jedny je symbolem boje za rovnoprávnost, pro druhé strašák, který „už není potřeba“. Pojďme se podívat na to, co feminismus opravdu znamená a proč je stále důležitý – nejen pro ženy, ale i pro celou společnost.
Obsah
Co je to feminismus?
Feminismus je jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti, ale zároveň patří k těm nejvíce nepochopeným. Není to nadávka ani tajná agenda žen, které chtějí ovládnout svět. Definice feminismu je mnohem prostší: jde o hnutí, které usiluje o to, aby ženy měly stejná práva, možnosti a respekt jako muži. Nejde o výhody na úkor mužů, ale o odstranění systémové nerovnosti, která ženy dlouhodobě omezuje.
Historie feminismu a jeho vlny
Feminismus není „výmysl dnešní doby“. Jeho více než stoletá historie se obvykle rozděluje do čtyř vln, a přestože každá generace feministek čelila jiným výzvám, jejich cíl byl vždy stejný – zajistit ženám rovné zacházení.
- První vlna (19. – zač. 20. stol.)
Ačkoliv myšlenky rovnosti pohlaví sahají až od dávné historie, počátky organizovaného feministického hnutí se datují do roku 1848, kdy se ve městě Seneca Falls ve státě New York konala první ženská konference. V následujících desetiletích pak ženy po celém světě bojovaly za volební právo, přístup ke vzdělání a možnost rozhodovat o svém životě.
- Druhá vlna (60. – 80. léta)
Druhá vlna feminismu se zaměřila na otázky, které se týkaly nejen politických, ale i společenských a ekonomických nerovností. Ženy bojovaly za rovné pracovní podmínky, spravedlivé mzdy, právo rozhodovat o svém těle a ochranu před sexuálním násilím. Díky této vlně vznikly mechanismy právní ochrany proti diskriminaci na pracovišti a právo na antikoncepci a interrupci.
- Třetí vlna (90. léta – současnost)
Třetí vlna přinesla nový pohled na feminismus jako různorodé hnutí zahrnující ženy různých ras, sociálních tříd a genderových identit. Zatímco dřívější vlny se soustředily hlavně na zkušenosti bílých žen ze Západu, třetí vlna zdůraznila intersekcionalitu – pochopení, že nerovnost je ovlivněna i dalšími faktory, jako je rasa, sexualita, postižení či sociální postavení.
- Čtvrtá vlna (od 2010s)
Současná čtvrtá vlna feminismu je těžko definovatelná, výrazně ji však ovlivnil nástup sociálních sítí. Online aktivismus umožnil šíření hnutí #MeToo, které odhalilo hluboce zakořeněnou kulturu sexuálního násilí ve vrcholných patrech kultury i politiky. Dnešní feminismus však stojí nejen před výzvou prosazování nových práv, ale i před nutností bránit ta, která už byla v minulosti vybojována před sílícím konzervativním hnutím.
Feministické směry
Feminismus není jednotná ideologie – zahrnuje různé přístupy k boji za rovnost, od reforem po radikální změny systému. Shodují se však v jednom: současný svět není pro ženy spravedlivý a je třeba s tím něco dělat.
- Radikální feminismus vidí problém v celém patriarchálním systému, a zaměřuje se na mocenské struktury, násilí na ženách a odstranění hluboce zakořeněných nerovností.
- Liberální feminismus usiluje o rovnost v rámci stávajícího systému, například skrze rovné platy a větší zastoupení žen v politice.
- Intersekcionální feminismus zdůrazňuje, že nerovnost ovlivňují i rasa, třída, zdravotní stav nebo sexualita.
- Socialistický feminismus vnímá útlak žen jako součást širšího ekonomického systému a soustředí se na nerovnosti spojené s prací, péčí a majetkovými rozdíly.
Je feminismus stále potřeba?
Možná si říkáte, že rovnost už přece máme. V Česku ženy mohou volit, pracovat, podnikat. Realita však ukazuje, že rovnost na papíře neznamená rovnost v praxi. Ženy jsou i dnes méně zastoupené v politice, vědě i vedoucích pozicích. Čelí vyššímu riziku domácího násilí a sexuálního obtěžování, se kterým se například ve Spojeném království setkalo až 97 % žen ve věku mezi 18 a 24 lety. A přestože mnohé ženy pracují stejně tvrdě jako muži, statistiky ukazují, že jsou stále hůře placené, v Česku až o 17,7 %.
Feminismus jako otázka přežití
A zatímco v některých částech světa se bavíme o gender pay gapu, jinde ženy stále bojují o holé přežití. Miliony žen čelí femicidě – jen v roce 2023 zemřelo nejméně 51 000 žen rukou svého partnera nebo rodinného příslušníka. V Afghánistánu dívky nesmějí chodit do škol a ženy mají zakázáno mluvit na veřejnosti. V sousedním Polsku přišlo několik žen o život v důsledku zákazu interrupcí. Z těchto hrozivých zpráv je jasné, že feminismus je i nadále potřeba. Protože dokud nejsme svobodné všechny, není svobodný nikdo.
Mýty o feminismu
Feminismus je často terčem zkreslených představ a dezinformací. Nejčastější mýtus tvrdí, že feminismus znamená nenávist k mužům. Ve skutečnosti feministické hnutí usiluje o rovnost a stejné šance pro všechny, nikoliv o nadvládu žen nad muži. Kritizuje škodlivé stereotypy, které svazují muže i ženy. Někteří kritici feminismu jej chápou jako boj proti tradiční rodině, ale ani to není pravda. Feminismus usiluje o to, aby žádná volba nebyla vynucená společenským tlakem. Pokud se tedy žena rozhodne zůstat doma s dětmi, je to v pořádku, stejně jako když se rozhodne budovat kariéru.
Tipy na feministickou literaturu
Zaujalo vás téma feminismu a chcete se o jeho historii, ideálech a osobnostech dozvědět více? Tyto knihy vás zaručeně donutí k zamyšlení nad současným nastavením světa:
- Druhé pohlaví – Simone de Beauvoir
- Feminismus je pro všechny – Bell Hooks
- Příběh služebnice – Margaret Atwood
- Neviditelné ženy: Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže – Caroline Criado Perez
- V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku – Silvie Lauder
- Proč jsme tak naštvané – Šárka Homfray
- Feministkou snadno a rychle – Lucie Jarkovská, Kateřina Lišková
- Feminismy: Globální dějiny – Lucy Delap
- Everyday Sexism – Laura Bates
Závěr: Feminismus není sprosté slovo
Feminismus není boj proti mužům ani přežitý koncept minulosti – je to hnutí za spravedlnost, které se týká nás všech. Být feministkou nebo feministou neznamená bojovat proti někomu, ale za něco: za rovné šance, důstojnost a respekt pro všechny. Přestože feministické hnutí ušlo za poslední století dlouhou cestu, sociologická data i každodenní zkušenosti žen ukazují, že ke skutečné rovnosti máme ještě daleko. A je na nás všech, abychom ji aktivně budovali.
Zdroje: ABC feminismu (Nesehnutí), Britannica.com, Council of Europe, Inclusion Geeks, MasterClass, UN Women
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
